BUS - cyklovýlety 2027


Amberg – Regensburg. Cyklovýlet spojuje dvě nádherná historická města a mezi nimi servíruje řeky, klášter, skály i pořádnou porci bavorské pohody. Z Ambergu vyrážíme přes malebné centrum s gotickou radnicí a kostelem sv. Martina. Brzy se přidá řeka Vils, která nám bude dělat společnost téměř polovinu cesty. A teď dobrá zpráva pro nohy: nacyklistíme se na pohodlnou trasu vedenou po tělese bývalé železnice, navíc po proudu. Takže žádné hrdinství – jedeme, kocháme se a předstíráme, že za naši rychlost může skvělá kondice. Podél Vils dorazíme do Ensdorfu s barokním klášterem, jehož historie sahá až do 12. století. Ideální místo na krátkou kulturní vložku i doplnění energie v některé z místních občerstvoven. Pokračujeme zeleným údolím až do Kallmünzu, romantického městečka sevřeného skalami u soutoku Vils a Naab. Nad barevnými domky se tyčí zřícenina hradu Kallmünz – výhled parádní, výšlap už o něco méně cyklisticky pohodový. Zmrzlina, káva a něco dobrého jsou proto bez výčitek povoleny. Dál nás vede řeka Naab až k Naabspitzu, kde se vlévá do Dunaje. Za příznivého počasí lze sesednout z kola a smočit se – Naab, nebo Dunaj? Těžká dovolenková rozhodnutí. Poslední kilometry už kopírují Dunaj a přivedou nás do Regensburgu. Kamenný most, majestátní katedrála sv. Petra, úzké uličky historického centra zapsaného na seznamu UNESCO a zasloužené bavorské občerstvení jsou skvělou tečkou. Dvě města, tři řeky, jedna jízda. A nuda nikde.

Z Berchingu vyrážíme od zachovalých středověkých hradeb a brzy se napojíme na historický Ludwig-Donau-Main-Kanal, který bude naším průvodcem velkou část trasy. Čeká nás pohodová jízda podél klidné hladiny, starých zdymadel, kamenných mostků a někdejší vlečné stezky. Tady kilometry neutíkají – ony se spíš nenápadně vypařují. Přes Mühlhausen pokračujeme směrem k Neumarktu in der Oberpfalz. Historické centrum s radnicí, kostelem St. Johannes a měšťanskými domy si zaslouží větší zastávku. A protože památky se s prázdným žaludkem obdivují podstatně hůř, právě Neumarkt nabízí ideální příležitost na kávu, zmrzlinu nebo oběd. Za městem se znovu držíme zeleného koridoru starého kanálu. Přes Berg bei Neumarkt míříme k Burgthannu, kde nás čekají další historická zdymadla a technické památky připomínající dobu, kdy se po kanálu plavily lodě tažené koňmi. Také zde se dá doplnit voda i něco dobrého – cyklistický motor přece jen nefunguje na vzduch. Přes Schwarzenbruck a Wendelstein se krajina postupně mění a začínáme cítit blízkost velkého města. Závěrečné kilometry nás přivedou k modernímu kanálu Mohan–Dunaj a do norimberského přístavu Bayernhafen, kde romantiku starého kanálu vystřídají nákladní lodě, koleje a mohutné jeřáby. Pěkný kontrast – ráno kamenná zdymadla, odpoledne pořádný kus oceli. Trasa dlouhá přibližně 63,2 km je převážně pohodová a nabízí krásnou kombinaci přírody, technické historie a měst. Po cestě najdeme možnosti občerstvení v Mühlhausenu, Neumarktu, Bergu, Burgthannu i před cílem. Od středověkého Berchingu až k Norimberku jedeme skoro pořád podle vody – a kopce tentokrát necháváme odpočívat.

Tento zajímavý cyklovýlet začíná v durynské Geře u barokní Oranžerie, která spolu s rodným domem malíře Otto Dixe patří ke kulturním pokladům města. Odtud se napojíme na Elsterradweg a vydáme se podél řeky Weiße Elster, česky Bílého Halštrova. Řeka, cyklostezka a jízda po proudu tvoří příjemnou trojici. Nohy sice pracují, ale krajina se stará, abychom si toho příliš nevšímali. Přes zelené nivy a klidná zákoutí dorazíme do Bad Köstritz, města piva, květin a lázeňské tradice. Zdejší pivovar Köstritzer Schwarzbierbrauerei proslavil černý ležák, takže důvod k zastavení se najde. Pozornost si zaslouží také rodný dům barokního skladatele Heinricha Schütze a Jiřinkové centrum s ukázkovou zahradou. Dál nás řeka doprovodí do Zeitzu, kde kraluje raně barokní zámek Moritzburg s opevněním, hodinovou věží, katedrálou sv. Petra a Pavla a zámeckým parkem. Není to ovšem ten Moritzburg, kde se natáčela Popelka. Střevíček tedy nehledejte, raději navštivte zámecké muzeum s neobvyklou sbírkou historických dětských kočárků. Další kilometry nás přivedou do Pegau. Historickému centru vévodí renesanční radnice s vysokou věží a kostel sv. Vavřince s náhrobkem markraběte Wiprechta z Groitzsche. Odtud zamíříme krajinou někdejší těžby uhlí k jezeru Zwenkauer See. Kde dříve pracovaly obří bagry, dnes láká modrá hladina a rekreace. V přístavu Zwenkau Hafen náš výlet končí. Čeká nás možnost koupání, občerstvení i zaslouženého odpočinku. Za sebou máme řeku, historii, zámky i krajinu, která dokázala vyměnit uhlí za vodu. A pokud budou nohy protestovat, připomeneme jim, že zpátky už dnes opravdu nemusí!

Z Borny vyrážíme na sever do krajiny, kde bývalé hnědouhelné doly vystřídala jezera. Za městem míjíme vodní plochy u Haubitz a pokračujeme kolem Mölbisu ke Störmthaler See. Střídají se otevřené výhledy, zeleň a menší obce, takže je stále co pozorovat. V Borně se před startem můžete také projít historickým centrem a doplnit zásoby. U vody si dopřejte čas na odpočinek. Störmthaler See připomíná minulost regionu. Na hladině se nachází plovoucí objekt VINETA, symbol obcí, které musely ustoupit těžbě. Mezi tímto a sousedním Markkleeberger See stojí Bergbau-Technik-Park s obřími těžebními stroji. Při pohledu na ně člověk snadno pochopí, že někdejší bagry opravdu nebyly kapesní velikosti. U Markkleeberger See čekají pláže, promenáda i možnosti občerstvení. Zajímavou zastávkou je Kanupark Markkleeberg s umělým kanálem pro divokou vodu. Kdo si raději užívá klidnější hladinu, může se jen usadit na břehu a nechat ostatní, ať se s peřejemi poperou za něj. Přes okolí Großdeuben pokračujeme ke Zwenkauer See. Rozlehlá vodní plocha, zelené břehy a přístav ve Zwenkau lákají k dalšímu zastavení. V přístavu se nabízí možnost posezení a občerstvení; vyplatí se však předem ověřit otevírací dobu, zvlášť mimo hlavní sezonu. Další část cesty nás zavede k jezeru Cospudener See. Výhledy na vodu zpestří závěr výletu, než přes Markkleeberg dorazíme do Lipska k cíli, mohutnému Památníku bitvy národů. Připomíná bitvu z roku 1813 a z jeho vyhlídkové plošiny se otevírá pohled na město i okolní krajinu. Po cestě přijde vhod pití a malá svačina. A za pěkného počasí i plavky – na jezera se přece nemusíme jen dívat ze břehu.

Děčín – Drážďany patří bezpochyby mezi nejkrásnější úseky celé Labské stezky. Pohodová trasa podél řeky spojuje nádhernou přírodu, pískovcové skály, lázeňská městečka, pevnosti i historická centra. Z Děčína se vydáme po Labské stezce, cyklotrase č. 2, po proudu Labe směrem k německým hranicím. Přes Dolní Žleb projíždíme úchvatným Labským kaňonem, sevřeným mohutnými pískovcovými stěnami Českého Švýcarska. Na státní hranici česká Labská stezka plynule přechází v německou Elberadweg a krásná krajina pokračuje dál mezi skalami Saského Švýcarska. Brzy míjíme lázeňské městečko Bad Schandau, které přímo vybízí ke krátké zastávce a občerstvení. Následuje další výrazná dominanta trasy – monumentální pevnost Königstein, tyčící se vysoko nad Labem. Z údolí můžeme zahlédnout také skalní oblast Bastei se známým kamenným mostem, jeden ze symbolů Saského Švýcarska. Další příjemnou zastávkou je Pirna s malebným historickým centrem, náměstím a měšťanskými domy. Odtud zbývá přibližně 20 kilometrů pohodové jízdy podél Labe do cíle. Drážďany, přezdívané Florencie na Labi, nabídnou nádherné zakončení výletu – slavný kostel Frauenkirche, Semperovu operu, Zwinger, Brühlovu terasu i působivé panorama historického centra přímo od řeky. Po prohlídce města doporučujeme pro návrat do Děčína využít pohodlné vlakové spojení, takže celý den můžeme věnovat jízdě jedním směrem a hlavně zážitkům.

Naše cesta začíná na jižním okraji Fürthu, který přímo sousedí s Norimberkem. Odtud se vydáme na sever krajinou, v níž se střídají města, zelené břehy a vodní hladina. Naším průvodcem bude převážně průplav Mohan–Dunaj, po kterém míří lodě mezi oběma velkými řekami. My si cestu užijeme z pevné země a bez čekání u plavební komory. Rovinatější profil a vedení podél vody přejí pohodové jízdě; na zastávky u památek si proto klidně nechte dost času. U Erlangenu stojí za krátkou odbočku centrum univerzitního města se zámkem a zámeckou zahradou. Mezi stromy a květinovými záhony se příjemně odpočívá, zatímco kavárny a restaurace nabízejí možnost doplnit energii. Za městem pokračujeme směrem na Baiersdorf a Hausen, kde se opět přiblížíme k vodě. Forchheim zve do historického centra s hrázděnými domy a budovou Kaiserpfalz, v níž dnes sídlí muzeum. Kdo dostane chuť na něco místního, může zamířit do Kellerwaldu nad městem. Ve stínu stromů tu pivní sklepy nabízejí francké speciality a pivo; před další jízdou přijde vhod i nealkoholická varianta. Od Forchheimu pokračujeme podél průplavu kolem Eggolsheimu, Hirschaidu a Strullendorfu. Cestou můžeme sledovat lodě i provoz u zdymadel a vychutnat si klidnější úseky mezi poli a zelení. V obcích po cestě se nabízejí pekárny, hostince či obchody, takže zastávku lze přizpůsobit chuti i tempu výletu.

